Evropa vstupuje do hry o oceány: Letadlové lodě jako nástroj globálního vlivu

Nejen USA a Čína pilně pracují na svých letadlových lodích. Evropa přehodnocuje roli své flotily a chce transformovat letadlové lodě z nástrojů regionálního odstrašování na klíčové prostředky globálního vlivu a námořní moci.

Pokud existuje na moři nějaká neměnná konstanta, jsou jí dozajista letadlové lodě jako symbol námořní moci a hlavní nástroj konkrétní země k projekci globálního vlivu a také k odstrašení nepřítele. Evropa tak přehodnocuje roli své flotily a chce transformovat letadlové lodě z nástrojů regionálního odstrašování na klíčové prostředky globálního vlivu.

Evropa přehodnocuje svou strategii

Evropa chce zformovat údernou sílu daleko za Atlantik, k tomu jsou potřeba právě moderní letadlové lodě. Společný potenciál britských, francouzských a italských letadlových lodí umožňuje NATO vytvořit účinnou protiváhu čínské rozpínavosti v citlivém indicko-pacifickém regionu. Právě oblast Indo-Pacifiku v poslední době nabývá například v britské politice na zvlášť důležitém významu kvůli narůstajícím bezpečnostním hrozbám. Nicméně úspěch evropské strategie samozřejmě nezáleží pouze na počtu samotných letadlových lodí, ale také na komplexní logistice, koordinaci a politické vůli zainteresovaných zemí. A samozřejmě v obecné rovině i vůli investovat více finančních prostředků na obranu.

Čína je aktivní ve stavbě letadlových lodí, uvedla v listopadu 2025 svou třetí letadlovou loď Fu-ťien, na čtvrté potom pracuje. V současné době tak má 3 letadlové lodě k dispozici. Dlouhodobě usiluje o narušení americké námořní dominance. USA mají v současné době 11 letadlových lodí – 10 třídy Nimitz a 1 z moderní třídy Gerald R. Ford. Další se v této třídě staví, celkem se počítá s 10 jednotkami. Ty mají perspektivně nahradit třídu Nimitz.

Velká Británie

Ani Evropa nechce zůstat pozadu, protože si uvědomuje v ovzduší zhoršeného bezpečnostního prostředí sílu takového odstrašujícího prostředku, jakým je právě vlastnictví letadlové lodě. Spojené království usiluje se dostat na námořní výsluní již dlouho. Výrazem těchto snah jsou dvě moderní letadlové lodě třídy Queen Elizabeth – HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales. Jedná se o největší lodě Královského námořnictva s délkou 284 m, výtlakem 65 000 tun při plném zatížení, rychlostí přes 25 uzlů a dosahem 10 000 námořních mil. Důležitá je schopnost operování letounů F-35 z paluby těchto plavidel.

Pro Velkou Británii je samozřejmě klíčová schopnost její projekce síly na moři. Vlastnictví dvou moderních letadlových lodích, zařazených do Royal Navy v roce 2017, respektive 2017, umožňuje Spojenému království udržovat nepřetržitou přítomnost ve světových oceánech. Což jinými slovy znamená, že pokud jedna z letadlových lodí právě prochází údržbou, druhá je připravena plnit svěřené úkoly. Velká Británie má tak velkou výhodu v zastupitelnosti.

Francie

Francie je další zemí, která provozuje v aktivní službě vlastní letadlovou loď. Paříž se spoléhá na jedinou, Charles de Gaulle. Plavidlo s jaderným pohonem bylo uvedeno do služby v roce 2001. Charles de Gaulle je menší než její britské protějšky, o nichž jsme již hovořili na jiném místě, výtlak činí 42 500 tun. Může dosáhnout rychlosti 27 uzlů, její dosah je díky pohonu neomezený.

Autor/Licence fotografie: Letadlová loď Charles de Gaulle, U.S. Navy, Bela Chambers, Wikimedia Commons, Public Domain

Francie si zároveň uvědomuje, že její jediná letadlová loď rychle stárne, chce jít proto s dobou. Plánovaná nová letadlová loď nese název Porte Avions de Nouvelle Génération (PA-NG) a má mít stejně jako Charles de Gaulle jaderný pohon. Výtlak plavidla, které má být větší než obě dvě britské letadlové lodě s délkou 305 m, má činit 75 000 tun. Rychlost bude 27 uzlů, pohon lodi zajistí 2 jaderné reaktory K22.

Plánovaná životnost by měla být do roku 2080. Počítá se s koncepcí CATOBAR, s úhlovou palubou a elektromagnetickými katapulty EMALS. Z plavidla budou startovat letouny Rafale M, kompatibilní bude rovněž s F-35C či F/A-18E/F Super Hornet. Pro zajímavost dodejme, že právě francouzské Rafale M jsou jedinými letouny neamerické provenience, které mohou být provozovány na amerických letadlových lodích.

Itálie

Itálie má také letadlovou loď, kterou bychom mohli spíše klasifikovat jako lehčí. Spoléhá se v současné době na svou víceúčelovou letadlovou loď Cavour, která nahradila vysloužilou Giuseppe Garibaldi. Loď je projektována pro provoz vrtulníků a letadel V/STOL, obojživelné operace, velení operačních svazů či humanitární mise.

Do provozu byla uvedena v roce 2008, její délka činí 244 m, výtlak 27 000 t. Může dosáhnout rychlosti 29 uzlů, dosah činí 7 000 námořních mil při rychlosti 16 uzlů. Z lodi mohou startovat letouny F-35B, ale i konvertoplány Leonardo AW609. F-35B nahrazují postupně starší letouny AV-8B Harrier II. Plavidlo je vyzbrojeno čtyři osminásobnými vertikálními vypouštěcími sily A43 Sylver pro protiletadlové řízené střely Aster 15, dále dvěma 76 mm kanony OTO Melara Super Rapid a třemi 25 mm automatickými kanony Oerlikon KBA. Cavour je určena hlavně pro operace ve Středomoří a NATO.

Nicméně není vyloučeno, že Itálie v budoucnu zahájí stavbu nové letadlové lodě. Itálie v roce 2026 spustí studii proveditelnosti pro Portaerei di Nuova Generazione, což je koncept letadlové lodi nové generace, která by se mohla stát první lodí v zemi poháněnou jaderným reaktorem. Mohla by tak perspektivně doplnit konvenčně poháněnou letadlovou loď Cavour a velkou výsadkovou loď Trieste, které jsou již v provozu. Prvotní zhodnocení bude zaměřeno na možnosti pohonu. Letadlová loď by mohla být vybavena také elektromagnetickým katapultem (EMALS).

Autor/Licence fotografie: Juan Carlos I, W. Edlmeier – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0

Španělsko

Ještě se zastavme u Španělska a jeho možností. V současné době má ve službě Juan Carlos I, svou největší válečnou loď. Jedná se o víceúčelové plavidlo, které může sloužit jako vrtulníková výsadková loď, lehká letadlová loď či plavidlo pro záchranné a humanitární operace. Výtlak plavidla o délce 231 m činí 27 000 tun, může dosáhnout rychlosti 21 uzlů, dosah 9 000 námořních mil při 15 uzlech. Loď pojme posádku 243 námořníků. Je vyzbrojena čtyřmi 20 mm kanony a čtyřmi 12,7 mm kulomety. Z paluby plavidla mohou operovat letouny AV-8B Harrier II a v budoucnu též F-35, dále konvertoplán V-22 Osprey a vrtulníky typů NH-90, SH-3D, AB 212 a CH-47 Chinook.

Francie, Španělsko ani Itálie zatím nemohou konkurovat svými možnostmi USA nebo Číně. Nicméně je nutno posuzovat tyto možnosti jako společnou evropskou sílu, jejíž projekce se má rozšířit, a která může mít zajímavý potenciál do budoucna.

Zdroj: Militarnyi, Diplomatist, Army Recognition
Autor/Licence fotografie: Letadlová loď HMS Queen Elizabeth, Official U.S. Navy Page from United States of America Lt. Mark Nash/U.S. Navy, Public Domain